SDH Vědomice

DEN PRVNÍ

V neděli 1.7. jsme nabrali směr Plzeň a vydali se na cestu za dobrodružstvím. Mistrovství ČR Hry Plamen je soutěž, kam se probojují nejlepší družstva účastnící se aktuálního ročníku Hry Plamen z jednotlivých krajů, plus jedno družstvo navíc, takže celkem se závodů účastní 15 družstev. První den nás čekal Závod požárnické všestrannosti, na který jsme měli hodně natrénováno a po skvělém úspěchu na krajských závodech jsme doufali, že podobný úspěch zaznamenáme i na republice. Před polednem jsme dorazili na místo určení, do areálu Centra Caolinum Nevřeň nedaleko Plzně, které bylo po celý den k dispozici pouze závodníkům účastnícím se mistrovství. Kolem vsi se rozprostíral les, který dal tušit, kudy asi trasa závodů povede. Po registraci všech účastníků následoval v programu nástup se slavnostním slibem rozhodčích, kteří se zavázali posuzovat výkony nestranně a spravedlivě a slibu závodníků, kteří zase naopak slíbili, že budou bojovat čestně.

V půl třetí odpoledne pak nastala hodina „H“ a na start se postavilo první družstvo. Díky losu, pro nás možná tak trošku nešťastnému, Ústecký kraj všechny soutěže zahajoval, a tak první družstvo bylo pomyslně vhozeno do vody, aby plavalo, což opravdu nebyla příliš záviděníhodná situace. Do ZPV nastoupily vždy dvě hlídky a do výsledků se počítal čas lepší z nich.  Prvními, kdo se na trať závodu vydali, byla hlídka, od které se určitě neočekával nejlepší výsledný čas, jelikož jejími členy byli ti pomyslně „slabší“ závodníci, kteří ať již kvůli svému věku nebo jiným indispozicím, nemohli svoje síly rovnat s hlídkami složenými z chlapců na horní hranici věkové kategorie do 15 let. Do výkonu první hlídky se určitě promítla nervozita a obavy z toho, co je na trati čeká a bohužel po opuštění prvního stanoviště hlídka zabloudila a do cíle se vrátila po dlouhé době hledání té správné cesty. Kvůli neproběhnutí několika kontrol její výkon byl hodnocen jako neplatný pokus. Do druhé hlídky složené především z chlapců, kteří jsou opravdu běhaví a jedné zástupkyně něžného pohlaví, která si s nimi nezadá, jsme vkládali větší naděje na úspěch. Avšak to, že se jednalo o mistrovství republiky a fakt, že některé disciplíny byly hodnoceny o řád přísněji než na okresních, či krajských závodech, se promítlo do hodnocení plnění disciplín a i přes relativně dobrý běžecký čas, celkový výsledek pokazily trestné body posbírané na trati. Do místa ubytování na kolejích v plzeňských Skvrňanech hned vedle atletického stadionu, na kterém byly naplánované ostatní soutěže, jsme odjížděli s vědomím, že máme co dohánět a pokud chceme dosáhnout dobrého výsledku, musíme se vyvarovat dalších zbytečných chyb.

DEN DRUHÝ

Po brzkém ranním vstávání a poctivé snídani jsme se vydali na atletický stadion, kde byla hned poránu naplánovaná přejímka materiálu, kde se musely předvést všechny hadice a výzbroj, se kterou jsme měli v úmyslu se pustit do nadcházejícího klání v technických disciplínách. Prohlídka byla opravdu důkladná, měřilo se, vážilo se, vyřazovalo se, ale naštěstí všechno dobře dopadlo a kromě jedné z hadic, veškeré vybavení pod přísným okem rozhodčích prošlo. Zbytek dopoledne byl věnovaný tréninkům. Po obědě se všichni závodníci sešli opět na stadionu, kde ve 13:00 byl naplánovaný slavnostní nástup všech družstev, jejich vedoucích, rozhodčích a delegátům z řad hasičských funkcionářů. O odlehčení vážné atmosféry se staral maskot mistrovství, roztomilý lvíček, který pobíhal po stadionu, šaškoval, dělal skopičiny a objevoval se v nečekaných chvílích na nečekaných místech. Slavnostní nástup byl opravdu velkolepý – všechna družstva se seřadila na tartanové dráze stadionu a za zvuků pochodové hudby se vydala po oválu průvodem až na travnatou plochu, kde došlo k seřazení všech zúčastněných. Zahajovací proslovy uvedla česká státní hymna, která nenechala pod tíhou okamžiku, leckteré oko suché a chvíle to byla opravdu dojemná. Bylo krásné vidět družstva seřazená v takovou chvíli pod standardami svých domovských sborů a obecních praporů.

Když byly všechny oficiality ukončeny, došlo konečně na samotné disciplíny. Jako první byla na programu štafeta CTIF (400m s překážkami). Pro všechny disciplíny platilo, že družstvo mělo dva pokusy na jejich splnění a vždy byl započítán lepší dosažený čas. I přesto, že tuto štafetu naše družstvo téměř netrénovalo, a ani během závodní sezóny není mnoho možností, kde změřit síly s ostatními, tak čas 71,91s nebyl vůbec špatný a oproti času na krajském kole došlo ke zlepšení. Běhalo se ve dvou drahách, takže všechno utíkalo velkou rychlostí a sotva jsme se nadáli, naše družstvo bylo připraveno ke svému prvnímu pokusu na požární útok CTIF, který následoval vzápětí. Cílem této disciplíny je v co nejkratším čase zdolat dráhu plnou nástrah, bez jediného slova a bez jediné chybičky. Cílem našich závodníků bylo dosáhnout co nejrychlejšího času a dostat se alespoň na čas dosahovaný v trénincích. Bohužel i zde zapracovaly nervy a nervozita se přenesla do výkonů jednotlivých členů, což vyústilo ve zbytečné chybičky. Nakonec lepší z pokusů a čas 51,75s sice tato očekávání splnil, ale bohužel celkové pořadí bylo pokažené počtem nasbíraných trestných bodů, a tak po třech proběhlých disciplínách, se team usadil na 14. místě. Do poslední disciplíny druhého dne šli naši borci s vědomím, že nemají co ztratit a že mohou ukázat, že štafeta požárních dvojic bude jednou z těch, kde by se dalo celkové umístění vylepšit. Opět běžely dvě hlídky, opět jsme čekali, jaký bude ten lepší čas. Nakonec s výkonem 51,95s se družstvo zařadilo na devátou příčku v hodnocení disciplíny a o chloupek se vylepšil celkový dojem z druhého dne zápolení. K večeři odcházeli všichni zúčastnění malinko smutní, hodně unavení a velmi vyhřátí od slunce, které celý den ukazovalo, že je opravdu začátek prázdnin a léto v plném proudu.

DEN TŘETÍ

Třetí den nás uvítal na stadionu rozzářeným sluncem a stále stoupajícími teplotami, které slibovaly, že i klání tohoto dne bude náročné. Závodit se naštěstí začalo hned v osm hodin ráno a jako první byla v programu zařazena štafeta na 4x60m. K prvnímu pokusu postavil trenér to nejlepší, co v teamu měl a nejen, že tento pokus vypadal na pohled velmi hezky, ale také čas 38,71s byl naprosto nad očekávání a jen jsme mohli s napětím sledovat, co ukáží konkurenční teamy. První pokusy byly rychlé, ale i tak po prvních pokusech stála štafeta na pomyslných stupních vítězů, na třetím místě. Štafeta, která nastoupila ke druhému pokusu, také předvedla velmi solidní výkon a dosáhla času 44,13s. Otázkou bylo, zda celkovým pořadím zamíchají druhé pokusy. Až do předposledního rozběhu to pro naše družstvo vypadalo velmi nadějně, ale nakonec nás odsunuli z medailových příček štafety Manětína a Mistřína, kteří byli o pár drobounkých setinek rychlejší. I tak ale naše štafeta skončila na čtvrtém místě, což v celkovém hodnocení znamenalo posun na 12. místo. Zbývala jen otázka, jak dopadnou požární útoky, které následovaly po doběhnutí všech družstev. Ke startu této královské disciplíny došlo po krátkém oddechu v deset hodin dopoledne. Naši borci se opět postavili na start jako úplně první a všichni, co jsme s nimi byli, jsme doufali, že se útok vydaří. Naštěstí všechno klaplo, a i když nástřik do terčů mohl být o malinko rychlejší, čas 26,99s dal dobrý základ pro druhý pokus. U toho to vše bylo hop nebo trop, buď se čas zlepší anebo budeme brát ten z prvního pokusu. Druhý pokus bohužel nevyšel, ke zlepšení nedošlo, a tak bylo jasné, že družstvo po třech dnech vybojovalo konečnou 13. příčku v celkovém hodnocení Hry Plamen, za což všem zúčastněným patří ohromný obdiv a dík za skvělou reprezentaci nejen Vědomic, ale celého Ústeckého kraje.

Odpoledne posledního závodního dne bylo vyhrazené závodu na 60m s překážkami, ve kterém byla většina členů družstva zběhlá jak z pohledu Stimax Cupu, kterého se pravidelně účastní, tak z pohledu halových pohárů, kde už také nejsou úplnými nováčky. Tyto zkušenosti se přenesly i do odpoledního zápolení a všichni předvedli skvělé výkony. A třešničkou na pomyslném dortu byla skutečnost, že Ústecký kraj má mistra České republiky v osobě Petra Loukoty z SDH Lhenice (čas 11,79s)  a druhou vicemistryni ČR, kterou se stala Klára Hudcová z SDH Křešice. (čas 12,68s) Oba zmínění ovšem závodili v barvách SDH Vědomice.

K vyhlášení výsledků došlo v odpoledních hodinách, kdy se opět všichni závodníci sešli na prostranství před tribunou, která po celou dobu závodů dělala skvělou, až trošku fotbalovou, atmosféru. Nejprve se vyhlašovali jednotlivci, kde na nejvyšším stupínku v kategorii chlapců, zavlála vlajka Vědomic a poté následovalo vyhlášení výsledků jednotlivých disciplín a na závěr celkové pořadí ve všech disciplínách. Mistry ČR ve Hře Plamen se pro tento rok stalo SDH Manětín, a tak titul zůstal v Plzeňském kraji.

Míšo, Honzo, Eliško, Aničko, Klárko, Radku, Petře, Zdeňku, Vojto, Matěji – patří vám všem velký obdiv za předvedené výkony, můžete na sebe být hrdí. Můžete se právem pyšnit tím, co jste dokázali, budeme na to vzpomínat všichni a určitě i pro vás všechny tenhle zážitek zůstane zapsaný v paměti ještě po dlouhou dobu, ne-li navždy. Moc vám všem děkujeme za tenhle skvělý zážitek, za to, že jsme vám mohli držet palce a být přitom s vámi. Díky patří také vašim dvěma skvělým trenérům, Karině a Vaškovi, bez jejichž nadšení a touze vítězit, byste nebyli tak dobří.  

VÝSLEDKY:

BĚH na 60m s překážkami: